Go-almanach Changeset - c6b4121c2636

@@ -39,6 +39,7 @@

	\paragraph{Druhá lekce}

	\begin{enumerate}

		\item Nigiri

		\item Varianty (hendikepy, rengo, jednobarevné a slepé go)

		\item Etiketa (fráze, zdvořilý trojúhelník, vzdávání)

		\item Pravidla turnajové partie (hodiny a časové systémy, slušné chování, řešení sporů)

@@ -47,7 +48,7 @@

Pravidla go jsou velice jednoduchá a dají se pochopit za krátkou chvíli. Přesto dávají povstat nesmírně hluboké a bohaté hře. V~následující kapitole si přiblížíme, jak s go začít.

Existuje více kodifikovaných verzí pravidel, lišících se v drobných nuancích. Následují neformálně popsaná \emph{česká pravidla}, upravená varianta \emph{japonských pravidel}.

Existuje více kodifikovaných verzí pravidel, lišících se v drobných nuancích. Uvádíme neformálně popsaná \emph{česká pravidla}, upravenou variantu \emph{japonských pravidel}.

\section{Pravidla}

\subsection{Základní mechanismy}

@@ -56,19 +57,60 @@ Hraje se na čtvercové desce 19×19 průsečíků. Alternativně též na 9×9 nebo 13×13. Partie na menších deskách jsou kratší a méně strategické.

Hrají dva hráči, jeden s černými, druhý s bílými kameny. Střídají se na tahu, po jednom pokládají své kameny na volné průsečíky. Položené kameny se po desce dále nijak neposunují. Začíná černý.

\subsection{Skupiny, svobody}

Několik kamenů stejné barvy spolu tvoří \emph{skupinu}, pokud spolu těsně sousedí. Z každého lze tedy přejít na

% ale běžně používáme skupinu v širším významu

Několik kamenů stejné barvy tvoří \emph{skupinu}, pokud spolu těsně sousedí. Z každého lze tedy přejít na

libovolný jiný kroky svisle a~vodorovně

po kamenech vlastní barvy.

Prázdný průsečík sousedící se skupinou se nazývá \emph{svoboda skupiny}. Pokud hráč svým tahem odejme skupině poslední svobodu, odstraní tuto skupinu z desky a nechá si kameny jako \emph{zajatce}. Na konci partie se mu přičtou ke skóre.

\cleargoban

\black{e1,e2,e3,f3}

\white{f1,f2,g2,g3}

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Černá skupina s 5\\a bílá skupina se 4 svobodami}\end{center}

\subsection{Oči; život a smrt}

Při volbě tahu nás omezují dva zákazy. Prvním z nich je \emph{sebevražda}. Hráč nesmí po tahu nechat vlastní skupinu bez svobod. Pokud ovšem zároveň zajme

soupeřovy kameny, o sebevraždu se nejedná,

protože takto jeho skupina nezůstane bez svobod.

\begin{figure}[!htb]

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\white{d1,d2,e2,f2,f1}

		\gobansymbols{e1}{a}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Černý nemůže zahrát \emph{a}}\end{center}

	\end{minipage}

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\black{c1,c2,d3,e3,f3,g2,g1}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Nyní už ano}\end{center}

	\end{minipage}

\end{figure}

Z toho vyplývá jeden z klíčových konceptů go. Na prázdný průsečík obklopený kameny mé barvy může soupeř zahrát pouze tehdy, když předem vyplní všechny ostatní svobody dané skupiny. Takovému průsečíku se říká \emph{oko}. Skupinu se dvěma a více očima nelze podle předchozích pravidel nikdy zajmout a řekne se o ní, že je \emph{živá}. Naopak skupina, které není možno zajistit dvě oči, je \emph{mrtvá}. Oči mohou sestávat z více průsečíků, stejně jako skupiny sestávají z více kamenů.

\begin{figure}[!htb]

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{a2,b1,b3,c2}

		\white{b4,c4,d3,d2}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Živá černá skupina}\end{center}

	\end{minipage}

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{k2,l2,m2,n2}

		\white{j2,k3,l3,m3,n3,o2}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Mrtvá černá skupina}\end{center}

	\end{minipage}

\end{figure}

Oko může být \emph{falešné}, pokud soupeř po odebrání vnějších svobod přinutí hráče k zaplnění oka nebo zajme jeho kameny. Takové oko k životu skupiny nepřispívá.

\cleargoban

\black{f1,f2,g2,h1,j2,k2,l2,k1,m1}

\white{e2,f3,g3,h3,h2,j3,k3,l3,m2,n2}

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Falešné oči}\end{center}

\subsection[Ko]{Ko\footnote{Správně japonsky \emph{kó}, česky běžně \emph{ko}.}}

Není obtížné dojít k pozici, kde vezmeme kámen, soupeř nás vezme nazpět, my zase vezmeme jeho atd. v nekonečném cyklu. Proto existuje pravidlo \emph{ko}, zapovídající hráči zopakovat pozici na desce těsně před soupeřovým tahem.

@@ -76,8 +118,42 @@ Tím, že musí zahrát jinam, umožňuje soupeři zaplnit ko a ukončit opakování. Nicméně při vhodné volbě tento tah funguje jako \emph{ko hrozba} a soupeř je nucen na něj odpovědět (víc, než zaplnit ko). Pak následuje typická posloupnost ko hrozba, odpověď, vybrání ko, hrozba, odpověď, vybrání, … dokud nepřijde hrozba bodově menší než ko. Tehdy hráč na tahu vyhrál ko, ukončí ho a druhý si vezme kompenzaci v podobě nezodpovězené ko hrozby.

Tato podoba ko nezabraňuje všem cyklům. Vzácně se může objevit \emph{trojité ko}. Taková partie končí remízou. Jiné varianty pravidel řeší i trojité ko.

\begin{figure}[!htb]

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{k6,l5,l7}

		\white{l6,m5,m7,n6}

		\black[1]{m6}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Jednoduché ko}\end{center}

	\end{minipage}

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{f1,f2,g2,h1,j2,k2,k1}

		\white{e1,e2,f3,g3,h2,h4,j3,k3,l2,l1}

		\black[1]{h3}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Ko o život černé skupiny}\end{center}

	\end{minipage}

\end{figure}

\subsection{Seki}

Kameny mohou žít také méně obvyklým způsobem. Když spolu sousedí skupiny bez dvou očí, kde ale ani jedna nejde zajmout, protože kdokoli z hráčů by se o to pokusil, byl by zajat první, jedná se o situaci \emph{seki}.

Kameny mohou žít také méně obvyklým způsobem. Když skupina nemá dvě oči, ale ani ji není možné zajmout, například protože soupeřovy kameny by při takovém pokusu byly zajaty první, jedná se o situaci \emph{seki}.

\begin{figure}[!htb]

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{a2,b2,c2,d2,e2,f2,f1}

		\white{b1,c1,d1,a3,b3,c3,d3,e3,f3,g3,g2,g1}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Jednoduché seki}\end{center}

	\end{minipage}

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{a2,b2,b1,c2}

		\white{d2,d1}

		\black{d3,e3,e2,f2,f1,g2,h2,h1}

		\white{a3,b3,c3,c4,d4,e4,f3,g3,h3,j2,j1,j4}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Složitější seki}\end{center}

	\end{minipage}

\end{figure}

\subsection{Konec hry a počítání skóre}

Kdy partie končí a jak se rozhoduje o vítězi? Deska se postupně zaplňuje a když hráč nemá, jak by zahráním kamene zlepšil svou pozici, může se tahu vzdát slovem \emph{pass}. Jakmile pasují oba hráči hned po sobě, partie končí a přejde se k počítání bodů.

@@ -97,6 +173,7 @@ Některé vícebodové oči se dají rozdělit na dvě. Pro některé je toto možné nevyhnutelně a soupeř tomu nemůže zabránit. Skupina s takovým velkým okem je stejně živá, jako by měla dvě oči. Pro jiné záleží, kdo je na tahu. A z dalších nelze udělat dvě oči, ani pokud táhne dotyčný hráč.

Na následujícím diagramu mají tři černé kameny jedinou svobodu (oko) na \emph{a}. Černý tam nemůže zahrát (sebevražda), naopak bílý může zahrát \emph{a} kdykoli a černé kameny sebrat. Tato skupina je mrtvá a na konci partie bude sebrána, aniž by bílý musel vůbec \emph{a} hrát.

\cleargoban

\black{a2,b2,b1}

\white{a3,b3,c3,c2,c1}

\gobansymbols{a1}{a}

@@ -164,7 +241,7 @@ Skupina s tříbodovým okem žije nebo umírá podle toho, kdo první zahraje \emph{a}.

\end{figure}

\subsection{Strategie}

Živé skupiny body tvoří, mrtvé body tratí. Velká část partie se tedy zabývá tím, jak udržet své kameny bezpečné (a velké) a soupeřovy o jejich bezpečí připravit. Nejjednodušší poučka v tomto směru radí spojovat své kameny a rozdělovat soupeřovy. Více o tom ve Tvarech.

Živé skupiny body tvoří, mrtvé body tratí. Velká část partie se tedy zabývá tím, jak udržet své skupiny bezpečné (a velké) a soupeřovy o jejich bezpečí připravit. Nejjednodušší poučka v tomto směru radí spojovat své kameny a rozdělovat soupeřovy. Více o tom ve Tvarech.

V rozích se oči i území tvoří nejsnáz, protože kraj gobanu představuje přirozenou, už hotovou, hranici. Druhé v pořadí jsou strany. Nejobtížněji se území buduje ve středu. Toto se nejvýrazněji projevuje na velké desce.

@@ -177,7 +254,7 @@ Nebudeme zabíhat do detailů, kdy který tvar použít. Pro nováčka stačí vědět, že tyto tvary existují, že své tahy by měl přednostně vybírat z tohoto přehledu, a měl by sám sledovat, kdy se mu který osvědčí.

\cleargoban

\black{f4}

\black[\igotriangle]{f5}

\black[1]{f5}

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Natažení}\end{center}

\paragraph{Kosumi} šikmý tah se pořád nedá rozdělit. Když bílý zahraje \emph{a}, černému stačí odpovědět \emph{b} a naopak. Takovým párům ekvivalentních tahů se říká \emph{miai}.

@@ -243,7 +320,7 @@ Nebudeme zabíhat do detailů, kdy který tvar použít. Pro nováčka stačí vědět, že tyto tvary existují, že své tahy by měl přednostně vybírat z tohoto přehledu, a měl by sám sledovat, kdy se mu který osvědčí.

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Ogeima}\end{center}

\subsection{Špatné tvary}

Existuje naopak i řada tvarů, kterých je lepší se vyvarovat.

Existuje naopak i řada tvarů, kterých byste se měli vyvarovat.

\paragraph{Rozstřižený jednobodový skok} kdo zahraje na \whitestone[1], znamená ohromný rozdíl. Pokud je to černý, má 3 silné spojené kameny vedle jednoho bílého. Pokud je to bílý, má najednou dva spojené kameny mezi dvěma jednotlivými černými. Druhý diagram zobrazuje obvyklé pokračování, ale výhoda je nyní spíš na straně bílého.

\begin{figure}[!htb]