\item Slovníček

		\item Odkazy

	\end{enumerate}

	\paragraph{Druhá lekce}

	\begin{enumerate}

		\item Varianty (hendikepy, rengo, jednobarevné a slepé go)

		\item Etiketa (fráze, zdvořilý trojúhelník, vzdávání)

		\item Pravidla turnajové partie (hodiny a časové systémy, slušné chování, řešení sporů)

		\item Třídy a rating

	\end{enumerate}

Pravidla go jsou velice jednoduchá a dají se pochopit za krátkou chvíli. Přesto dávají povstat nesmírně hluboké a bohaté hře. V~následující kapitole si přiblížíme, jak s go začít.

\section{Pravidla}

\subsection{Základní mechanismy}

Hraje se na čtvercové desce 19×19 průsečíků. Alternativně též na 9×9 nebo 13×13. Partie na menších deskách jsou kratší a méně strategické.

Hrají dva hráči, jeden s černými, druhý s bílými kameny. Střídají se na tahu, po jednom pokládají své kameny na volné průsečíky. Položené kameny se po desce dále nijak neposunují. Začíná černý.

\subsection{Skupiny, svobody}

libovolný jiný kroky svisle a~vodorovně

po kamenech vlastní barvy.

Prázdný průsečík sousedící se skupinou se nazývá \emph{svoboda skupiny}. Pokud hráč svým tahem odejme skupině poslední svobodu, odstraní tuto skupinu z desky a nechá si kameny jako \emph{zajatce}. Na konci partie se mu přičtou ke skóre.

\subsection{Oči; život a smrt}

Při volbě tahu nás omezují dva zákazy. Prvním z nich je \emph{sebevražda}. Hráč nesmí po tahu nechat vlastní skupinu bez svobod. Pokud ovšem zároveň zajme

soupeřovy kameny, o sebevraždu se nejedná,

protože takto jeho skupina nezůstane bez svobod.

Z toho vyplývá jeden z klíčových konceptů go. Na prázdný průsečík obklopený kameny mé barvy může soupeř zahrát pouze tehdy, když předem vyplní všechny ostatní svobody dané skupiny. Takovému průsečíku se říká \emph{oko}. Skupinu se dvěma a více očima nelze podle předchozích pravidel nikdy zajmout a řekne se o ní, že je \emph{živá}. Naopak skupina, které není možno zajistit dvě oči, je \emph{mrtvá}. Oči mohou sestávat z více průsečíků, stejně jako skupiny sestávají z více kamenů.

\subsection[Ko]{Ko\footnote{Správně japonsky \emph{kó}, česky běžně \emph{ko}.}}

Není obtížné dojít k pozici, kde vezmeme kámen, soupeř nás vezme nazpět, my zase vezmeme jeho atd. v nekonečném cyklu. Proto existuje pravidlo \emph{ko}, zapovídající hráči zopakovat pozici na desce těsně před soupeřovým tahem.

Tím, že musí zahrát jinam, umožňuje soupeři zaplnit ko a ukončit opakování. Nicméně při vhodné volbě tento tah funguje jako \emph{ko hrozba} a soupeř je nucen na něj odpovědět (víc, než zaplnit ko). Pak následuje typická posloupnost ko hrozba, odpověď, vybrání ko, hrozba, odpověď, vybrání, … dokud nepřijde hrozba bodově menší než ko. Tehdy hráč na tahu vyhrál ko, ukončí ho a druhý si vezme kompenzaci v podobě nezodpovězené ko hrozby.

Tato podoba ko nezabraňuje všem cyklům. Vzácně se může objevit \emph{trojité ko}. Taková partie končí remízou. Jiné varianty pravidel řeší i trojité ko.

\subsection{Seki}

\subsection{Konec hry a počítání skóre}

Kdy partie končí a jak se rozhoduje o vítězi? Deska se postupně zaplňuje a když hráč nemá, jak by zahráním kamene zlepšil svou pozici, může se tahu vzdát slovem \emph{pass}. Jakmile pasují oba hráči hned po sobě, partie končí a přejde se k počítání bodů.

Za prvé se hráči dohodnou, které kameny jsou mrtvé, odeberou je z desky a přidají k zajatcům. Pokud by se neshodli, je možné partii obnovit a spornou situaci vyřešit. Nyní je \emph{území} hráče tvořené prázdnými průsečíky v očích, sousedících se skupinami pouze jeho barvy. Pokud sousedí s černými i bílými živými kameny, jedná se o neutrální body neboli \emph{dame} a ne o území. Oči v seki se jako území též nepočítají.

\subsection{Mrtvé oči}

Některé vícebodové oči se dají rozdělit na dvě. Pro některé je toto možné nevyhnutelně a soupeř tomu nemůže zabránit. Skupina s takovým velkým okem je stejně živá, jako by měla dvě oči. Pro jiné záleží, kdo je na tahu. A z dalších nelze udělat dvě oči, ani pokud táhne dotyčný hráč.

Na následujícím diagramu mají tři černé kameny jedinou svobodu (oko) na \emph{a}. Černý tam nemůže zahrát (sebevražda), naopak bílý může zahrát \emph{a} kdykoli a černé kameny sebrat. Tato skupina je mrtvá a na konci partie bude sebrána, aniž by bílý musel vůbec \emph{a} hrát.

\black{a2,b2,b1}

\white{a3,b3,c3,c2,c1}

\gobansymbols{a1}{a}

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Jedno oko}\end{center}

Dvoubodové oko status černé skupiny nijak nemění. Pokud černý zahraje \emph{a} nebo \emph{b}, bílému stačí odpovědět na druhý z nich a černého vezme. Pokud bílý zahraje postupně \emph{a} i \emph{b}, také černého sebere. Pokud se odehraje bílý \emph{a}, černý \emph{b}, černý vezme \whitestone[1], ale jeho situace se stejně nezlepší -- bílý může opět zahrát na \whitestone[1] a zajme všech pět kamenů.

		\white{a4,b4,c4,d4,d3,d2,d1}

		\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Černý je mrtvý}\end{center}

	\end{minipage}

\end{figure}

\subsection{Strategie}

V rozích se oči i území tvoří nejsnáz, protože kraj gobanu představuje přirozenou, už hotovou, hranici. Druhé v pořadí jsou strany. Nejobtížněji se území buduje ve středu. Toto se nejvýrazněji projevuje na velké desce.

\subsection{Dobré tvary}

Zahrané kameny neleží jen tak samy o sobě. Tvoří určité tvary s kameny položenými dříve a je užitečné o nich tak přemýšlet. Například často není nutné spojovat kameny doslovně podle definice v pravidlech. Poslouží i skok o několik průsečíků, pokud víme, že soupeř náš tvar stejně nedokáže účinně rozdělit.

Nebudeme zabíhat do detailů, kdy který tvar použít. Pro nováčka stačí vědět, že tyto tvary existují, že své tahy by měl přednostně vybírat z tohoto přehledu, a měl by sám sledovat, kdy se mu který osvědčí.

\paragraph{Natažení} jindy \emph{sloupek} nebo \emph{sestoupení}. Japonsky \emph{nobi}. Tvoří pevné spojení, kameny sdílejí svobody, ale je to nejpomalejší druh šíření.

\cleargoban

\black{f4}

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Natažení}\end{center}

\paragraph{Kosumi} šikmý tah se pořád nedá rozdělit. Když bílý zahraje \emph{a}, černému stačí odpovědět \emph{b} a naopak. Takovým párům ekvivalentních tahů se říká \emph{miai}.

\cleargoban

\black{f4}

\cleargoban

\black{k4}

\black[1]{n5}

\begin{center}\shortstack{\showgoban\\Ogeima}\end{center}

\subsection{Špatné tvary}

\paragraph{Rozstřižený jednobodový skok} kdo zahraje na \whitestone[1], znamená ohromný rozdíl. Pokud je to černý, má 3 silné spojené kameny vedle jednoho bílého. Pokud je to bílý, má najednou dva spojené kameny mezi dvěma jednotlivými černými. Druhý diagram zobrazuje obvyklé pokračování, ale výhoda je nyní spíš na straně bílého.

\begin{figure}[!htb]

	\begin{minipage}{0.49\textwidth}

		\cleargoban

		\black{f4,h4}