diff --git a/pravidla.tex b/pravidla.tex
--- a/pravidla.tex
+++ b/pravidla.tex
@@ -1,18 +1,21 @@
 \documentclass[a5paper]{book}
 \usepackage[a5paper]{geometry}
-\usepackage[utf8]{inputenc}
+%\usepackage[utf8]{inputenc}
+
+\usepackage{polyglossia}
+\setdefaultlanguage[]{czech}
 
 \begin{document}
 	\author{Tadeáš „Laman“ Berkman 2. dan}
 	\date{2021}
 	
-	\section*{Pravidla a první lekce}
+	\chapter{Pravidla a první lekce}
 	
 	\paragraph{Pravidla}
 	\begin{enumerate}
 		\item Základní mechanismy
-		\item Svobody, skupiny
-		\item Život a smrt
+		\item Skupiny, svobody
+		\item Oči; život a smrt
 		\item Ko
 		\item Konec hry a počítání skóre
 		\item Seki
@@ -20,6 +23,7 @@
 
 	\paragraph{První lekce}
 	\begin{enumerate}
+		\item Mrtvé oči
 		\item Strategie
 		\item Dobré tvary
 		\item Špatné tvary
@@ -36,5 +40,34 @@
 		\item Pravidla turnajové partie (hodiny a časové systémy, slušné chování, řešení sporů)
 		\item Třídy a rating
 	\end{enumerate}
-	
+
+Pravidla go jsou velice jednoduchá a dají se pochopit za krátkou chvíli. Přesto dávají povstat nesmírně hluboké a bohaté hře. V~následující kapitole si přiblížíme, jak s go začít.
+
+Existuje více kodifikovaných verzí pravidel, lišících se v drobných nuancích. Následují \emph{česká pravidla}, upravená varianta \emph{japonských pravidel}.
+
+\section{Pravidla}
+\subsection{Základní mechanismy}
+Hraje se na čtvercové desce 19×19 průsečíků. Alternativně též na 9×9 nebo 13×13. Partie na menších deskách jsou kratší a méně strategické.
+
+Hrají dva hráči, jeden s černými, druhý s bílými kameny. Střídají se na tahu, po jednom pokládají své kameny na volné průsečíky. Položené kameny se po desce dále nijak neposunují. Začíná černý.
+
+\subsection{Skupiny, svobody}
+Několik kamenů stejné barvy spolu tvoří \emph{skupinu}, pokud spolu těsně sousedí. Z každého lze tedy přejít na
+libovolný jiný kroky svisle a vodorovně
+po kamenech vlastní barvy.
+
+Prázdný průsečík sousedící se skupinou se nazývá \emph{svoboda skupiny}. Pokud hráč svým tahem odejme skupině poslední svobodu, odstraní tuto skupinu z desky a nechá si kameny jako \emph{zajatce}. Na konci partie se mu přičtou ke skóre.
+
+\subsection{Oči; život a smrt}
+Při volbě tahu nás omezují dva zákazy. Prvním z nich je \emph{sebevražda}. Hráč nesmí po tahu nechat vlastní skupinu bez svobod. Pokud ovšem zároveň zajme
soupeřovy kameny, o sebevraždu se nejedná,
protože takto jeho skupina nezůstane bez svobod.
+
+Z toho vyplývá jeden z klíčových konceptů go. Na prázdný průsečík obklopený kameny mé barvy může soupeř zahrát pouze tehdy, když předem vyplní všechny ostatní svobody dané skupiny. Takovému průsečíku se říká \emph{oko}. Skupinu se dvěma a více očima nelze podle předchozích pravidel nikdy zajmout a řekne se o ní, že je \emph{živá}. Naopak skupina, které není možno zajistit dvě oči, je \emph{mrtvá}. Oči sestávající z více než jednoho průsečíku fungují stejně dobře.
+
+\subsection[Ko]{Ko\footnote{Správně japonsky \emph{kó}, česky běžně \emph{ko}.}}
+Není obtížné dojít k pozici, kde vezmeme kámen, soupeř nás vezme nazpět, my zase vezmeme jeho atd. v nekonečném cyklu. Proto existuje pravidlo \emph{ko}, zapovídající hráči zopakovat pozici na desce těsně před soupeřovým tahem.
+
+Tím, že musí zahrát jinam, umožňuje soupeři zaplnit ko a ukončit opakování. Nicméně při vhodné volbě tento tah funguje jako \emph{ko hrozba} a soupeř je nucen na něj odpovědět (víc, než zaplnit ko). Pak následuje typická posloupnost ko hrozba, odpověď, vybrání ko, hrozba, odpověď, vybrání, … dokud nepřijde hrozba bodově menší než ko. Tehdy hráč na tahu vyhrál ko, ukončí ho a druhý si vezme kompenzaci v podobě nezodpovězené ko hrozby.
+
+Tato podoba ko nezabraňuje všem cyklům. Vzácně se může objevit \emph{trojité ko}. Taková partie končí remízou. Jiné varianty pravidel řeší i trojité ko.
+
 \end{document}